sobota 2. února 2013

Dopis I.

Má nejdražší Lelie,

 dobré ráno,
řekněme velmi brzké ráno. Třetí únor se nezdá být nijak zajímavým datem, jediné co mě na něm upoutává je, že bych neměla zítra zapomenou popřát jedné ze svých nejbližších vše nejlepší k dvacátým narozeninám...vážně doufám, že na to nezapomenu.
 Nemůžu si pomoct, ale právě teď mě opravdu hodně rozčílilo, že se mi zasekává klávesa F ... ačkoli neznám až tak moc slov, ve kterých bych se bez F neobešla..ale je jich dost na to, aby mi F zkazilo jinak hezkou příjemnou ranní atmosféru (zas F).
Chtěla jsem nějak zdůvodnit, proč mám vlastně blog a píšu Ti na něm dopis a proč by ho měl ten kdo přijde chtít číst, ale ve skutečnosti je naprosto věc vkusu, jestli budeš číst dál nebo ne, jestli se podíváš na další článek nebo ne...a já s tím (díkybohu) nemůžu nic dělat, to je ta krása anonymity internetu - nikdo nevidí mě jak píšu ani Tebe jak čteš ... Pokud ovšem nemáš milovaného mladšího bratra, který si přinese svůj počítač do Tvé postele, nesedne si vedle vás se slovy "Všude jinde mě někdo ruší" (což mě přivádí k myšlence, proč si ten svůj krám nevezme třeba do komory, tam by měl klid) a po očku pozoruje vše co se objevuje na vašem monitoru...
Je důležité jít si za tím co chceš, a čím je to těžší, tím větší radost Ti to udělá...(cituji někoho ze svých blízkých, ale bohužel už nevím koho), ale já nemůžu stále přijít na to co by to mělo být...já vlastně nic nechci, nemyslím tím, že bych nechtěla být jednou úspěšná, mít nějakou fajn práci, rodinu, zdravé děti, krásný dům (nebo raději byt?) atd., ale není nic čeho bych chtěla dosáhnout právě teď, nic co bych chtěla dělat... Je opravdu tak špatné a ostatními odsouzeníhodné, že se mám tak dobře, že se mi nechce dělat vůbec ale vůbec nic?
 "Mohla bys dělat nějakou perspektivnější školu." - Ne, děkuji, naprosto mi vyhovuje škola, kde můžu většinu času nečinně přemýšlet o tom, zda je opravdu belgická podpora (vykoupena jakousi unií s Lucemburskem) francouzské intervence do Porýní tak vlivnou součástí naší minulosti, jako se tváří milý leč mé schopnosti lehce přeceňující profesor.
 "Mohla by sis teda aspoň najít nějakou práci, která by ti dopomohla k nějaké praxi v oboru." - ...něco proti venčení psů? -.-
...myslím, že jsem citovala mámu, čímž nechci říct, že obvykle ignoruju její rady :), ale něco jsem přece jen udělala...Rozhodla jsem se, že chci znovu začít jezdit na koni (to asi nebylo to co by si mí blízcí představovali jako nejpozitivnější životní změnu, ne každý má rád bahnu v předsíni a vůni koní všude v bytě).

Dobrou noc, pusu,

L.

P.S. Přímá úměrnost - tajemství je to co nesmíš nikomu říct, je také to co nesmíš nikomu říct vždy tajemství?

Žádné komentáře:

Okomentovat