úterý 19. února 2013

Touškovský guláš


Před dvěma týdny jsme vyrazili na víkend do Touškova, kde má táta Marka, přítele mé kamarádky Kris, chalupu (po pravdě řečeno jsem tenhle článek zatím nenapsala, protože jsem se nemohla rozhodnout, jak mám to stavení nazvat, ve skutečnosti je to totiž dům, do kterého by se náš nijak zvlášť malý byt vešel tak pětkrát – a to jsem si to tam ani nestihla prohlédnout celé, navíc tam z téměř všech místností, včetně záchodu(!), vedou tak asi troje dveře, což některé z nás dokonale zmátlo). Přípravy na víkend byly dost hektické a zmatečné, jak už to tak bývá, když se snaží své programy skloubit pět lidí, z nichž každý musí někdy někde být, ne každý z nich může řídit auto a všichni mají dojem, že zrovna oni to vymysleli nejlépe. Přes všechny komplikace jsme nakonec v pátek večer vyjeli, v pořádku dorazili a zkonzumovali takovou větší půlku (vážně nechápu, co lidi mají proti tomuhle spojení, větší půlka sice možná nedává matematicky a logicky úplně smysl, ale všichni vědí, co tím myslíte) guláše, který jsem předchozího dne s nasazením života ukuchtila... Nešlo sice přímo o život, ale o úspěch u zkoušky ze Západní Evropy v meziválečné době, kterou jsem ještě v pátek ráno složila, nakonec na výbornou. Zjistila jsem při vaření celkem podstatnou informaci, pokud máte zapálený pouze jeden hořák a na něm hrnec s cibulí, kterou mícháte, můžete si na hořák vedlejší (nezapálený) v klidu položit poznámky a učit se.
A teď si dovolím se s vámi o recept na guláš podělit, pokud se do něj ale pustíte, počítejte, že téhle dobrotě věnujete okolo tří hodin času.
Pro cca 5 osob (byli jsme 3 kluci a 2 holky a vydržel nám na jedno hlavní jídlo a ujídání po zbytek víkendu) budete potřebovat:
1,5kg hovězího masa, nejlépe z kližky
1,2kg cibule (v originálním receptu se doporučuje stejně cibule jako masa, ale je s tím hodně práce a dlouho to trvá i tak, takže si klidně práci trochu ulehčete a cibule uberte, ale minimum na tohle množství masa je tak 1kg)
150g vepřového sádla
3 lžíce rajčatového protlaku
2 lžíce mleté sladké papriky
2 lžičky pálivé papriky (nebo chilli papričky)
1,8l hovězího vývaru nebo vody
5 kuliček nového koření
1 lžička kuliček černého pepře
2 lžičky (drceného) kmínu
6 bobkových listů
2 lžičky majoránky
sůl
5 stroužků česneku

Ze všeho nejdřív si v klidu očistěte maso, u kližky to dá spoustu práce, musíte ji zbavit opravdu všech šlach a vazů, kterých není málo, protože jinak se vám kousky masa při vaření zkroutí kolem šlach a nepůjdou rozkousnout. Tohle mi prozradil můj drahý tatínek, který za mně taky tuhle nepříjemnou práci udělal, za což mu patří opravdu velký dík, protože nevím, jestli bych si s tím sama poradila tak dobře. Výsledné kousky masa nesmí být ani moc velké ani moc malé, ideálně tak aby se jeden kousek vešel akorát tak na polévkovou lžíci, při vaření se kousky ještě docela smrsknou.
Potom si nakrájejte cibuli na drobno, není třeba se s tím moc párat, stejně se pak rozvaří, a navíc z toho neskutečně slzí oči...což sice asi víte, ale na nic jiného se u toho krájení myslet nedá. Rozehřejte hrnec a v něm sádlo, nasypte do něj cibuli a opékejte do zlatova, tohle spojení nemám ráda, protože „do zlatova“ by mělo být při vaření skoro všechno a nikdy nevíte, jak dlouho budete na to zlatovo čekat. A zvlášť u téhle cibule si na něj počkáte opravdu dlouho, moje zkušenost říká, že to trvá asi tak hodinu, ale může to být i déle. Takže teď přichází ta chvíle, kdy si můžete položit vedle na sporák poznámky o vládách v meziválečné Francii (věřili byste, že jich bylo 42?), ztlumit plamen pod cibulí, občas zamíchat a čekat. Pokud opékáte cibuli opravdu na malém plameni, nemusíte se bát, že se vám jentak sama od sebe spálí, ale dávejte na ni fakt bacha, protože kdyby se to stalo, můžete ji vyhodit a začít znovu, guláš se spálenou cibulí by byl hořký.
Když už se teda dočkáte té zlatohnědé barvy, můžete k cibuli přidat maso, přidat plyn a nechat kousky masa zatáhnout. Poté do hrnce vmíchejte rajčatový protlak, krátce promíchejte, aby zkaramelizoval a udělejte si na dně hrnce kousek místa pro přisypání obou paprik (musí se rozpouštět v tuku, ne na mase), ale hned poté, co papriky na dno nasypete, všechno pořádně zamíchejte, aby papriky nedostaly šanci zhořknout. Zalijte maso vývarem nebo vodou (k ní můžete přidat dobrý hovězí bujón, nejlépe bio) a přidejte ostatní koření kromě majoránky.
Já vařím guláš v tlakovým hrnci, takže v tuhle chvíli pečlivě uzavřu tu těžkou těsnící poklici a jdu si uvařit čaj a pustit Sex ve městě. Vždycky když začne reklamní blok, zajdu zavřít plyn, aby se hrnec nepřetlakoval, a když reklamy skončí, znovu pod gulášem zapálím nejmenší plamen. Vaření v tlakáči vychází asi tak na 1,5 hodiny, takže akorát dva díly Sexu ve městě a první půlka kriminálky, pak plamen úplně vypnu a počkám až ten tlak v hrnci úplně vyprchá, nakonec sundám poklici, přihodím do toho česnek nakrájený na plátky a majoránku. Pokud vaříte v normálním hrnci, ne v tlakovým, tak se dle originálního receptu doporučuje vařit hodinu a půl až dvě, ale nejlepší bude hlídat moment, kdy maso změkne.
V tuhle chvíli už je guláš v podstatě hotový, ale já doporučuju ještě zahustit, buď moukou rozmíchanou s vodou (poté je třeba zahuštěný guláš provařit ještě tak 10 minut), nebo chlebovou střídkou roztrhanou na malinký drobečky, to je sice chuťově lepší, ale střídku je potřeba rozvařit, což trvá asi 25 minut.
No, a teď už je guláš úplně hotový a nejlepší :). Já osobně ho mám nejradši s chlebem, ale časem přidám i náš oblíbený rodinný recept na houskový knedlík.
Na závěr připojuji pár fotek z naší konzumace guláše, protože nějakou pěknou foodstylingovou fotku se nám nepodařilo udělat...guláš holt vždycky vypadá v hrnci jako bahno, ať je sebelepší. Doufám, že vám guláš udělá stejnou radost, jako udělal Markovi, Kris, Alešovi, Karlovi i mně v Touškově.

...
...zasloužené pivo

...


...dojídáme zbytky


...chvilka pohody u Scrabble

Původní originál receptu je Poctivý hospodský guláš podle Zdeňka Marcína z Apetitu - říjen 2011, doplněné o drobné obměny vyzkoušené mnou a mým tatínkem.
Zdrojem fotek je Marek a Kris, jejichž přičinění nemůžu opomenout :)


1 komentář:

  1. Můžu potvrdit, že guláš byl skvělý, navíc bez něj bychom byli o párcích od Vietnamců :D. Musíme si do Touškova zase někdy udělat zájezd, nejlíp až bude teplo, ještě jsme nebyli na hradu Buben ani na hřišti :D.

    OdpovědětVymazat